Dnes je: Sobota 19. října 2019
Rozcestník
Informace
Smíšený pěvecký sbor Boleslav
zapsaný spolek

kontaktní osoba:
Eva Drahotová
739 280 930
edrahotova48@gmail.com

korespondenční adresa:
Radek Drahota
Kolomuty 70
293 01 Mladá Boleslav
rdrahota@psboleslav.info
IČO: 62452011

Transparentní účet: 2700985057/2010

Mediální partner

Signál rádio

Partneři
O nás

Historie smíšeného pěveckého sboru Boleslav
   V blízkém Josefově Dole u Mladé Boleslavi mezi úředníky kartounky „Cosmanos“ vznikl v roce 1855 německý zpěvácký spolek, který založil a vedl účetní a knihvedoucí této továrny František Xaver Částka. Tento spolek často vystupoval v Mladé Boleslavi a získal si početnou obec příznivců. Mnozí boleslavští nadšenci v tomto spolku také zpívali, a protože jejich počet rostl, sídlo spolku se přeneslo v roce 1857 do Mladé Boleslavi. Stanovy spolku byly potvrzeny pražským místodržitelstvím dne 13.srpna 1857. Tímto dnem se datuje vznik zpěváckého spolku v Mladé Boleslavi. František Částka řídil sbor do roku 1858 a stal se jeho prvním čestným členem. V prvních dobách po založení spolku se zpívaly většinou německé skladby, postupem času přibývaly písně a skladby české. Dne 15.dubna 1863 si zpěvácký spolek, nyní již český, zvolil jméno „Boleslav“ a po schválení nových stanov v roce 1865 získává od boleslavského Spolku paní a dívek krásný spolkový prapor. Slavnost odhalení památného praporu se konala 5. června 1865 za osobní účasti Bedřicha Smetany, jenž sám zatloukl hřeb do praporové žerdi – v pořadí sedmý. Bedřich Smetana byl 7. července 1865 zvolen čestným členem zpěváckého spolku „Boleslav“.

   V roce 1874 byl zvolen sbormistrem vynikající hudebník a skladatel František Hruška, rodák z Hořic, absolvent pražské varhanické školy. V Mladé Boleslavi byl ředitelem kůru a reformátorem chrámové hudby. Za jeho vedení sbor nastudoval velké množství skladeb původních, cizích i dramatických a provedení bylo vždy pečlivé a příkladné. V listopadu 1879 byla v Městském divadle v Mladé Boleslavi uvedena Smetanova „Prodaná nevěsta“. Premiéry se zúčastnil sám Mistr Bedřich Smetana s rodinou. Josef Vilím, jabkenický učitel Smetanových dcer, vylíčil velkolepý úspěch „Prodané nevěsty“ ve svých „Pamětech o Bedřichu Smetanovi“ (1925): „…….Obecenstvo obracelo velikou pozornost k Mistru Smetanovi a jeho rodině. Pod výtečnou dirigencí ředitele Františka Hrušky byla opera znamenitě nastudována i sehrána. Kromě sólistů ve sboru působilo 60 zpěváků. Dojemný a krásný to byl obraz, když po prvním jednání Mistr Smetana bouřlivým potleskem vyvolán na jeviště přijímá vavřínový věnec. V průběhu celé opery nesčíslněkrát vzdalo obecenstvo hlučným potleskem skladateli a pěvcům svou chválu“. František Hruška byl dlouholetým přítelem Bedřicha Smetany.

   Také hudební skladatel Antonín Dvořák byl oblíbený autor zpěváckého spolku a sbormistra Hrušky. Orarorium „Stabat Mater“ nastudoval a uvedl spolek v květnu 1882 s velkým úspěchem, takže 23.září 1883 byla skladba opakována za přítomnosti Antonína Dvořáka, „kterýž se pochvalně o provedení vyslovil“. 5. října tohoto roku byl Antonín Dvořák jmenován čestným členem spolku. Dalšími čestnými členy byli ještě jmenováni tenorista Václav Cicvárek, majitel mlýna v Neuberku a několikaletý člen Prozatímního divadla, a obětavý sbormistr spolku František Hruška, regenschori kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. František Hruška 2.srpna 1889 nečekaně zemřel. Byl pohřben na Starém hřbitově boleslavském a zpěvácký spolek Boleslav mu nechal zhotovit pomník.

   Pokračovatelem Hruškova odkazu se stal hudební skladatel a ředitel kůru Josef Cyril Sychra. Za jeho vedení spolek získal mnohá ocenění. Také za jeho působení byly provedeny velké skladby jako Dvořákovo Stabat Mater a Žalm 149 – obě skladby u příležitosti 50. výročí založení spolku. J. C. Sychra odešel na odpočinek do Staré Boleslavi. Jako sbormistr „Boleslavu“ nastoupil mladý skladatel JUDr. Boleslav Vomáčka, ale jeho působení po roce skončilo jeho přeložením do Prahy. Na jeho místo nastoupil gymnaziální profesor Alois Hubka, který provedl spolek těžkou dobou první světové války a v jeho čele se dočkal i návratu naší národní svobody. V roce 1919 předal vedení spolku sbormistru JUC. Karlu Rudolfovi. S ním se pořádaly pěvecké zájezdy do tehdejších menšin v českolipském a libereckém kraji. V roce 1925 byl Karel Rudolf přeložen do Prahy a na jeho místo byl získán profesor mladoboleslavské reálky Jan Loriš, který přišel do Mladé Boleslavi z Nové Paky. Byl cílevědomá osobnost, věděl přesně, co spolek potřebuje k zdárnému rozvinutí uměleckému i propagačnímu. Šlo především o ukáznění členstva, o získání plného a činného pochopení pro zájmy celku, o realizaci veřejných vystoupení, odpovídající i umělecké vyspělosti sboru. Za jeho vedení oslavil spolek 70. jubileum. Profesora Loriše nahradil na dva roky ředitel Emil Maixner. Ten se se sborem věnoval zejména nacvičování českých a jihoslovanských národních písní.

   V roce 1933 se ujímá řízení spolku sbormistr František Trhoň. Svým nadšením si ihned získal přízeň všech členů. Podařilo se mu předvést boleslavskému obecenstvu vrcholná česká sborová díla Antonína Dvořáka: „Stabat Mater“, „Svatební košile“ a kantátu „Hymnus“, s doprovodem Mladoboleslavské filharmonie. Osmdesátileté jubileum sboru bylo již poznamenáno blížícím se nebezpečím nové světové války. Sbor se sice scházel a ke zkouškám, ale byla to tísnivá doba útlaku, hlavně v letech 1939-1945. Někteří členové byli persekvovaní a ani „Boleslav“ jako celek nezůstal ušetřen persekuce. Na jakési protektorátní „oslavě“, kam byl nakomandován k vystoupení, dopustil se spolek zrádného a provokativního činu tím, že zazpíval českou lidovou píseň „Bejvávalo dobře“. A sbormistr František Trhoň mohl mluvit o štěstí, že byl potrestán jen zákazem veřejného dirigování spolku. Po skončení války se konaly oslavy, na kterých se spolek svými vystoupeními podílel. V roce 1946 se František Trhoň vzdal funkce sbormistra a jeho funkci prozatímně převzal učitel Městské hudební školy Jaroslav Dumek.

   Sbormistr Josef Feřt vedl „Boleslav“ od roku 1947 do roku 1962. Do řad spolku vstoupili členové mužského sboru Sokola, spolu se sbormistrem Ladislavem Pirochem. Při zkouškách i koncertech postupně ještě Josefu Feřtovi pomáhali Jaroslav Dumek, Jiří Sládeček a Růžena Kadeřábková. Josef Feřt byl nadaný, průbojný a důsledný sbormistr a za jeho vedení byl sbor na vysoké úrovni. Po odchodu Josefa Feřta se sboru ujal JUDr. Jiří Sládeček a pracoval s mužským sborem. Ženský sbor vedla Růžena Kadeřábková, žačka Josefa Feřta. V roce 1966 zemřel Dr. Sládeček.

   Rokem 1967 nastalo období sbormistrování Ladislava Najmana. Na tuto dobu vzpomíná Věra Navrátilová ve svém příspěvku. V roce 1984 byl pěveckému sboru Boleslav „přidělen“ profesionální sbormistr prof. Zdeněk Šulc. O jeho působení ve sboru se také dočtete v příspěvcích našich členů Mirko Červeného a Jiřího Bartoše. Současně s prof. Šulcem pracovala se sborem i učitelka ZUŠ Věra Tondrová. A v roce 2011 převzala starost o uměleckou úroveň sboru sbormistryně Zuzana Kubelková z Liberce, absolventka Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Aktuality
19.09.2019: Zemřel sbormistr, varhaník a pedagog Zdeněk Šulc
V nedožitých 88 letech zemřel v neděli 15. září 2019 sbormistr, varhaník a bývalý pedagog Pražské konzervatoře Zdeněk Šulc.

Zdeněk Šulc se narodil ve Vrbici u Chlumce nad Cidlinou. V necelých patnácti letech nastoupil na místo varhaníka v Žehuni. Po absolutoriu konzervatoře (v oborech varhany, dirigování, sólový zpěv, lidové nástroje) působil krátce jako hornista a kapelník v roudnické kapele, deset let jako korepetitor a zpěvák Českého pěveckého sboru při České filharmonii. V šedesátých letech založil a až do roku 1979 vedl profesionální soubor Collegium Musica Sacra Pragensis (komorní orchestr, smíšený pěvecký sbor a sólisté, např. L. Domanínská, J. Jonášová, M. Boháčová, M. Mrázová, B. Blachut, E. Haken, M. Švejda aj.), se kterým realizoval stovky koncertů.

Z profesionálních sborů vedl krátce Pěvecký sbor Čs. rozhlasu, Pěvecký sbor Hudebního divadla v Karlíně a dlouhodobě Mužský sbor Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1974 – 1990). Po odchodu z AUS VN vyučoval na Pražské konzervatoři.

Vedle oficiálních zaměstnání se po celý život věnoval obětavě a s velkým entuziasmem amatérskému sborovému zpěvu. Od patnácti let až do vysokého věku vedl jako sbormistr vždy minimálně jeden, ale mnohdy i více amatérských sborů (například pražské chrámové sbory u sv. Salvátora, sv. Mikuláše na Malé Straně a u Křížovníků, Smíšený pěvecký sbor Žehuň u Nymburka, Dívčí sbor Gymnázia Štěpánská Praha, Vinohradský Hlahol, Vysokoškolský umělecký soubor ČVUT Praha, Vysokoškolský umělecký soubor UK Praha, Academiachor, Smíšený pěvecký sbor Boleslav, Foerstrovo komorní pěvecké sdružení, Pěvecký sbor Pražské konzervatoře, Zpěvácký spolek Hlahol Praha, Komorní sbor při 3. lékařské fakultě UK Collegium Musa Pragensis a další). Zdeněk Šulc vychoval desítky zpěváků a muzikantů, se svými pěveckými sbory koncertoval ve většině zemí Evropy, účinkoval na národních i mezinárodních festivalech, v národních i mezinárodních pěveckých soutěžích získaly amatérské soubory pod jeho vedením řadu ocenění.

V úterý 12. listopadu 2019 se uskuteční v sále pražského Hlaholu k poctě Zdeňka Šulce sborový koncert.
Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS.
Administrace